Podle nedávno zveřejněné studie pro Svaz průmyslu a dopravy ČR je jedním ze způsobů dosažení úspor s nejrychlejší návratností využití odpadního tepla.
Kdo nevěří pouze číslům na papíře, může se přesvědčit reálnými příklady zejména ze zahraničí (například při výrobně sušenek Manner ve Vídni, v jatkách v Curychu) nebo v Čechách například na zimním stadionu v Plzni.
Potenciál odpadního tepla není v České republice zdaleka vyčerpán. Je to dáno zejména díky nízkému povědomí o možnosti odpadní teplo efektivně využívat, přitom toto teplo představuje ekologickou a levnou energii. Teď si asi někteří ťukají na čelo, jak může být ekologické, když je využito teplo, které vzniklo např. při spalování mnoha tun uhlí.
To samozřejmě samo o sobě příliš „zelené“ není, ale podstatné je porovnání se stavem, kdy je uhlí tak jako tak spalováno a teplo bez povšimnutí vypouštěno ven komínem. V takovém případě se jistě jedná o znatelné zlepšení.
Navíc tím, že z již spáleného uhlí získáme větší část energie, snížíme jeho celkovou spotřebu, protože už další uhlí prostě není potřeba. Jistě, není to zrovna obnovitelný zdroj energie, ale jak se hezky říká: lepší něco než nic. A ze stejného důvodu je odpadní teplo jako zdroj energie levné. Teplo už vzniká, takže ho buď můžeme využít, nebo mu zamávat na cestě kamsi do atmosféry.
Pro smysluplné využití odpadního tepla je nutná investice, která už samozřejmě tak levná být nemusí, ale kdo si vyhledá zmíněné zahraniční příklady, musí vidět, že v řadě případů se investice vrací velice rychle. V tento okamžik se samozřejmě nabízí otázka, proč už odpadní teplo není kompletně využíváno, když je všechno tak super. Nečekaně proto, že všechno až tak super není.
Státní programy na podporu energetických úspor se převážně zaměřují na jiné oblasti, což samozřejmě takové investice oproti odpadnímu teplu zvýhodňuje. Kdo chce využívat odpadní teplo, musí to udělat za své, případně si komplikovaně hledat dotační schéma, do kterého se s tímto „bizarním“ projektem kvalifikuje. Dále je poměrně problematické spojit nabídku s poptávkou.
Přestože existují zdroje odpadního tepla, které by ho chtěly využívat, je jich poměrně málo. Nejlepším řešením pro takové zdroje je oslovit jednu z několika technologických firem, které jsou schopné dodat řešení na míru. Problém nastává v opačném případě, kdy by technologické firmy rády oslovily potenciální zdroje odpadního tepla, bohužel se musí spoléhat pouze na svůj odhad.
V České republice neexistuje povinnost odpadní teplo využívat, ani registrovat. To samozřejmě vytváří informační bariéru mezi zdrojem a technologickou firmou. Ta nemůže oslovit zdroj odpadního tepla s konkrétní nabídkou, protože nezná parametry tohoto tepla a ani způsob, kterým by teplo mohlo být využito.
Zásadní je totiž otázka, zda chcete pomocí tepla vyrábět elektřinu, nebo např. vytápět sídliště. Nehledě na to, že s vytápěním sídliště může nastat další problém, kdy nebude třetí straně umožněn přístup do rozvodné sítě.
Takže aby těch překážek nebylo málo, musí odpadní teplo bojovat kromě pozornosti ještě s legislativou. Což je poměrně škoda, protože síťová vybavenost je v Čechách na velice solidní úrovni a centrální zdroj tepla využívá cca 1,5 milionu domácností.
K vyřešení výše zmíněných překážek vznikl mezinárodní projekt CE-HEAT, který má sloužit ke zvýšení využívání odpadního tepla v zemích střední Evropy. Projekt CE-HEAT je spolufinancován Evropskou unií v rámci programu Interreg Central Europe.
Českou republiku v projektu hrdě reprezentují Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Národní centrum energetických úspor.
Kromě zvýšení povědomí o odpadním teple pomocí vytvoření online databáze zdrojů v zastoupených regionech má projekt za cíl i snížení regulatorní bariéry a případně navrhnout schéma podpory nebo úpravu stávajících. Podmínkou úspěšného naplnění projektu je také výpomoc s praktickým využitím odpadního tepla v podobě případové studie.
Možné využití odpadního tepla má v projektu demonstrovat systém vytápění v obci Skřípov. Výrobce nábytku HON® disponuje 600 t dřevěné štěpky ročně, které ovšem nejsou nijak využity a dochází k jejich spalování. Vzhledem k tomu, že by právě teplo vznikající při spalování mohlo být využito k vytápění celé obce, lze současný stav přirovnat k vyhazování peněz z okna, nebo lépe řečeno jejich vhazování do ohně.
Nyní totiž platí, že je ve Skřípově od roku 2008 odpadním teplem vytápěno pouze 26 objektů, přičemž část tvoří obecní budovy. Prvním úkolem v rámci studie tak bylo zjistit, proč se domácnosti do pohodlnějšího vytápění ze sítě zrovna dvakrát nehrnou. Jak se z výsledků dotazníku ukázalo, lidem jde především o nižší cenu, přestože řada z nich uvádí jednoduchou údržbu a ovladatelnost jako důležitý atribut.
Už nyní je jisté, že v případě většího zájmu ze strany domácností bude nutné vystavět novou rozvodnou síť, která zaručí dodávky tepla do všech budov. I tak se lidé budou muset částečně spoléhat na vytápění z vlastních zdrojů, protože dodávky pomocí odpadního tepla nejsou dostupné na požádání ve sto procentech případů. Odpadní teplo bude využito, i pokud bude přijetí ze strany domácností vlažné.
Další možností je využití k výrobě elektrické energie, například pomocí ORC technologie (Organic Rankine Cycle).
Organický Rankinův cyklus. Zdroj: www.epa.gov
Ať už Skřípovský scénář dopadne jakkoliv, projekt CE-HEAT se zasadí o vyšší využívání odpadního tepla nejen v této lokalitě.
Autoři: Ing. Jan Brabec (analytik Národního centra energetických úspor) a Ing. Jiří Louda, Ph. D. (Manažer projektu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem)
Více o projektu:
České stránky: http://www.ieep.cz/ce-heat-comprehensive-model-of-waste-heat-utilization-in-ce-regions/
Oficiální stránky projektu: http://www.interreg-central.eu/Content.Node/CE-HEAT.html
Facebook: https://www.facebook.com/ceheat/
Napište komentář