Lze vybudovat rekreační zónu v těsné blízkosti například Teplárny Trmice, která ze svých komínů chrlí dým ze spáleného uhlí při výrobě tepla a elektrické energie a bude pravděpodobně fungovat nejméně dalších 30 let? Možné to jistě je, ale musí spojit síly odborníci, přilehlé obce, politici napříč spektrem a samozřejmě stát. Co je možné v Ostravě, může být i realitou v Ústí.
Následujících šest let se řešily problémy se sesuvy a rekultivace přilehlých ploch. Milada byla pro návštěvníky otevřena v roce 2016, kdy byl vydán i návštěvní řád.
Jezero Milada má ve správě dobrovolný Svazek obcí jezero Milada, jehož jsou členy města Ústí nad Labem, Trmice, Chabařovice a obec Řehlovice. Dobrovolný svazek obcí Jezero Milada byl založen 10. ledna 2006. „Účelem založení svazku obcí je hájit společné zájmy členských obcí, vytvářet materiální a organizační podmínky pro řešení společných aktivit, problémů a projektů členských obcí v revitalizovaném území po bývalém lomu Chabařovice“.
„Předmět činnosti svazku obcí je zaměřen prioritně na společné aktivity v těchto oblastech: revitalizace území a vybudování infrastruktury pro cestovní ruch, rozvoj rekreace a turistického ruchu v revitalizovaném území, společné aktivity v ochraně přírody a životního prostředí a společná propagace členských obcí a marketingové aktivity směřující k rozvoji celé zájmové oblasti kolem jezera Milada.“ (zdroj: http://www.jezeromilada.cz/o-svazku)
Majitelem pozemků v těsné blízkosti jezera Milada je nadále stát – konkrétně státní podnik Palivový kombinát Užín (PKÚ). O budoucím vlastníkovi by měl stát rozhodnout v roce 2019. Dnes má jezero plochu 252 hektarů a maximální hloubku 25 metrů. Rekultivace povrchového dolu stála doposud daňové poplatníky přes 8 miliard Kč (!!) a nejsou to prostředky poslední. Nyní se dostáváme k podstatě. Stát investoval přes 8 miliard do rekultivace, která měla nastartovat budoucí rekreační využití území.
Může vzniknout rekreační zóna, do které budou jezdit lidé na dovolenou za rekreací a odpočinkem nedaleko výsypky popílku či Trmického lihovaru? Dle našeho názoru to je velmi troufalé tvrzení. Tedy troufalé tvrzení, pokud chceme Miladu a okolí srovnávat třeba s Máchovým jezerem, Slapy, nebo Lipnem. Ale co není reálné do roku 2020 se může změnit v delším horizontu, pokud se Milada stane prioritní.
Může vzniknout rekreační zóna na hranici „ghetta“ Předlice a Trmice, která jsou vyhlášená tunami odpadků, šváby, kriminalitou a naprosto vybydlenými domy? Nečeká turista spíše přírodu, klid, penziony turistické zázemí a zeleň? Vše může změnit napojení na rychlodráhu a silný investor. Lipno před 30 lety a nyní – k nepoznání.
zdroj: www.cez.cz
Dobrovolný svazek obcí má upřímnou snahu území oživit, pořádat na Miladě sportovní a kulturní akce. Ročně je na Miladě několik významných událostí – běžecký závod okolo Milady, cyklozávod a celá řada dalších eventů. Jedná se ale pouze o jednorázové akce, bez další návaznosti s relaitivně malým dopadem u veřejnosti.
Území bohužel nebylo rekultivováno a plánováno s širším přesahem do okolí, tak jak to je třeba v Německé Lužici. Nabízí se veliký prostor pro studenty architektury a krajináře, kteří mohou nabídnout netradiční návrhy pro využití území v okolí jezera Milada. Ale i to musí někdo moderovat. Kdo to bude?
Milada se stala jistě oblíbeným cílem pro cyklisty, běžce, pejskaře a v letních teplých dnech slouží ke koupání a osvěžení. Vzhledem k sousedství průmyslové zóny Trmice a Předlice je tento potenciál v podstatě na další desetiletí zřejmě na svém maximu, protože se řešila a „vyřešila“ jedna jáma po těžbě, ale bez širšího kontextu a plánu.
V těsné blízkosti nejsou a to alespoň ve fázi vize ani kempy, ani hotely, ani penziony, kavárny a restaurace, protože takový podnikatelský záměr by byl v tento okamžik velmi „odvážný“. Mít čistou vodu v roce 2017 prostě nestačí. V roce 2010 byla vypracována studie společností KPMG o 136 stranách mimo jiné i o turistickém potenciálu.
Studie (ZDE) předpokládala rekreaci, tábory a dokonce počítala s turisty i z pražské aglomerace. Studie počítala s výnosy a profitem pro celý region. Po sedmi letech se nedá o profitu z rekreační zóny hovořit a to ani náhodou. Studie může posloužit jako jeden z mnoha důkazů toho, že papír snese vše. Po sedmi letech si každý může udělat obrázek o tom, jak může být představa vzdálená od reality. Třeba ten turistický „boom“ přijde 🙂 . Otázka je kdy? Ale máme šanci to změnit. Jdeme do toho?
Lužická jezera
Další dvě desetiletí ukáží, jak se bude dotčené území nadále rozvíjet, ale dle nás je bez širšího kontextu a přesahu do okolí tento projekt mrtev. Politické deklarace po volbách 2014 o Předlicích jako budoucí „tepně“ města zůstaly pouze v rovině novinových článků. Nebuďme netrpěliví. Naši předci kultivovali krajinu po generace. Nemůžeme čekat výsledky za pár let, ale třeba až pro další generaci. Stojí za to, tento potenciál nádherného místa a možná i kontrast přírody s průmyslem využít, tak jak se to povedlo třeba v Nové huti Ostrava.
Řešením může být vykoupení části bytového fondu silným investorem ve vyloučených lokalitách. Scelení pozemků v širším okolí s jasným konceptem a v souladu s Územním plánem a následný rozvoj území. Nejpodstatnější je, komu, za jakých podmínek a s jakou vizí jezero Milada a přilehlé pozemky předá stát v roce 2019. Po té můžeme doufat, že dožije průmysl v následujících 30 letech v blízkosti Milady a začne rozvoj území v reálu a nikoliv pouze na papíře. Portál ENERGIE Ústí nemá ambici dělat odborné studie a posudky. Máme snahu toto téma popularizovat a vytvářet veřejnou poptávku po řešení. Přidanou hodnotou může zapojení dalších institucí a zapálených jedinců, kterým jde skutečně o rozvoj regionu, kde žijí.
Nabízíme prostor k diskusi. Rádi podpoříme Váš záměr a poskytneme Vám konzultace.
Pokud nedojde k odepsání zásob uhlí, pak je jakékoliv koncepční řešení území okolo jezera Milada iluzorní.