Lze vybudovat rekreační zónu v těsné blízkosti například Teplárny Trmice, která ze svých komínů chrlí dým ze spáleného uhlí při výrobě tepla a elektrické energie a bude pravděpodobně fungovat nejméně dalších 30 let? Možné to jistě je, ale musí spojit síly odborníci, přilehlé obce, politici napříč spektrem a samozřejmě stát. Co je možné v Ostravě, může být i realitou v Ústí.
Jezero Milada
- Vzniklo v prostoru původních hnědouhelných dolů Chabařovice a Ležáky. V tomto prostoru se těžilo hnědé uhlí mezi lety 1977 a 1991, kdy byla těžba rozhodnutím vlády ukončena.
- Po dobu těžby Lomu Chabařovice bylo vytěženo celkem 61,5 mil. tun hnědého uhlí, 9,3 mil. m3 výklizových hmot a 256,1 mil. m3 skrývky.
- V roce 1999 Ministerstvo životního prostředí vydalo Generel rekultivací do ukončení komplexní revitalizace území dotčeného těžební činností PKÚ, s.p.. Na základě tohoto generelu započala rekultivace tohoto území a to tzv. „mokrou metodou“ – zaplavením.
- Původní návrh tvaru nádrže i vzhledu okolí byl jiný.
- Napouštění „jezera“ Milada započalo v roce 2001 a bylo ukončeno v roce 2010.
Následujících šest let se řešily problémy se sesuvy a rekultivace přilehlých ploch. Milada byla pro návštěvníky otevřena v roce 2016, kdy byl vydán i návštěvní řád.
Jezero Milada má ve správě dobrovolný Svazek obcí jezero Milada, jehož jsou členy města Ústí nad Labem, Trmice, Chabařovice a obec Řehlovice. Dobrovolný svazek obcí Jezero Milada byl založen 10. ledna 2006. „Účelem založení svazku obcí je hájit společné zájmy členských obcí, vytvářet materiální a organizační podmínky pro řešení společných aktivit, problémů a projektů členských obcí v revitalizovaném území po bývalém lomu Chabařovice“.
„Předmět činnosti svazku obcí je zaměřen prioritně na společné aktivity v těchto oblastech: revitalizace území a vybudování infrastruktury pro cestovní ruch, rozvoj rekreace a turistického ruchu v revitalizovaném území, společné aktivity v ochraně přírody a životního prostředí a společná propagace členských obcí a marketingové aktivity směřující k rozvoji celé zájmové oblasti kolem jezera Milada.“ (zdroj: http://www.jezeromilada.cz/o-svazku)
Majitelem pozemků v těsné blízkosti jezera Milada je nadále stát – konkrétně státní podnik Palivový kombinát Užín (PKÚ). O budoucím vlastníkovi by měl stát rozhodnout v roce 2019. Dnes má jezero plochu 252 hektarů a maximální hloubku 25 metrů. Rekultivace povrchového dolu stála doposud daňové poplatníky přes 8 miliard Kč (!!) a nejsou to prostředky poslední. Nyní se dostáváme k podstatě. Stát investoval přes 8 miliard do rekultivace, která měla nastartovat budoucí rekreační využití území.
Může vzniknout rekreační zóna, do které budou jezdit lidé na dovolenou za rekreací a odpočinkem nedaleko výsypky popílku či Trmického lihovaru? Dle našeho názoru to je velmi troufalé tvrzení. Tedy troufalé tvrzení, pokud chceme Miladu a okolí srovnávat třeba s Máchovým jezerem, Slapy, nebo Lipnem. Ale co není reálné do roku 2020 se může změnit v delším horizontu, pokud se Milada stane prioritní.
Může vzniknout rekreační zóna na hranici „ghetta“ Předlice a Trmice, která jsou vyhlášená tunami odpadků, šváby, kriminalitou a naprosto vybydlenými domy? Nečeká turista spíše přírodu, klid, penziony turistické zázemí a zeleň? Vše může změnit napojení na rychlodráhu a silný investor. Lipno před 30 lety a nyní – k nepoznání.
![](https://energieusti.cz/wp-content/uploads/2014/03/2-300x225.jpg)
zdroj: www.cez.cz
Dobrovolný svazek obcí má upřímnou snahu území oživit, pořádat na Miladě sportovní a kulturní akce. Ročně je na Miladě několik významných událostí – běžecký závod okolo Milady, cyklozávod a celá řada dalších eventů. Jedná se ale pouze o jednorázové akce, bez další návaznosti s relaitivně malým dopadem u veřejnosti.
Území bohužel nebylo rekultivováno a plánováno s širším přesahem do okolí, tak jak to je třeba v Německé Lužici. Nabízí se veliký prostor pro studenty architektury a krajináře, kteří mohou nabídnout netradiční návrhy pro využití území v okolí jezera Milada. Ale i to musí někdo moderovat. Kdo to bude?
Milada se stala jistě oblíbeným cílem pro cyklisty, běžce, pejskaře a v letních teplých dnech slouží ke koupání a osvěžení. Vzhledem k sousedství průmyslové zóny Trmice a Předlice je tento potenciál v podstatě na další desetiletí zřejmě na svém maximu, protože se řešila a „vyřešila“ jedna jáma po těžbě, ale bez širšího kontextu a plánu.
V těsné blízkosti nejsou a to alespoň ve fázi vize ani kempy, ani hotely, ani penziony, kavárny a restaurace, protože takový podnikatelský záměr by byl v tento okamžik velmi „odvážný“. Mít čistou vodu v roce 2017 prostě nestačí. V roce 2010 byla vypracována studie společností KPMG o 136 stranách mimo jiné i o turistickém potenciálu.
Studie (ZDE) předpokládala rekreaci, tábory a dokonce počítala s turisty i z pražské aglomerace. Studie počítala s výnosy a profitem pro celý region. Po sedmi letech se nedá o profitu z rekreační zóny hovořit a to ani náhodou. Studie může posloužit jako jeden z mnoha důkazů toho, že papír snese vše. Po sedmi letech si každý může udělat obrázek o tom, jak může být představa vzdálená od reality. Třeba ten turistický „boom“ přijde 🙂 . Otázka je kdy? Ale máme šanci to změnit. Jdeme do toho?
![](https://energieusti.cz/wp-content/uploads/2014/03/web-energieusti.cz_-1.jpg)
Lužická jezera
Budoucnost ukáže
Další dvě desetiletí ukáží, jak se bude dotčené území nadále rozvíjet, ale dle nás je bez širšího kontextu a přesahu do okolí tento projekt mrtev. Politické deklarace po volbách 2014 o Předlicích jako budoucí „tepně“ města zůstaly pouze v rovině novinových článků. Nebuďme netrpěliví. Naši předci kultivovali krajinu po generace. Nemůžeme čekat výsledky za pár let, ale třeba až pro další generaci. Stojí za to, tento potenciál nádherného místa a možná i kontrast přírody s průmyslem využít, tak jak se to povedlo třeba v Nové huti Ostrava.
Řešení
Řešením může být vykoupení části bytového fondu silným investorem ve vyloučených lokalitách. Scelení pozemků v širším okolí s jasným konceptem a v souladu s Územním plánem a následný rozvoj území. Nejpodstatnější je, komu, za jakých podmínek a s jakou vizí jezero Milada a přilehlé pozemky předá stát v roce 2019. Po té můžeme doufat, že dožije průmysl v následujících 30 letech v blízkosti Milady a začne rozvoj území v reálu a nikoliv pouze na papíře. Portál ENERGIE Ústí nemá ambici dělat odborné studie a posudky. Máme snahu toto téma popularizovat a vytvářet veřejnou poptávku po řešení. Přidanou hodnotou může zapojení dalších institucí a zapálených jedinců, kterým jde skutečně o rozvoj regionu, kde žijí.
Máte plán? Máte nápad? Napište nám
Nabízíme prostor k diskusi. Rádi podpoříme Váš záměr a poskytneme Vám konzultace.
Pokud nedojde k odepsání zásob uhlí, pak je jakékoliv koncepční řešení území okolo jezera Milada iluzorní.