ÚSTÍ! Báječné místo pro podnikání, pro ŽIVOT!

řijde Vám nadpis „divný“? Nevěřte mediální bublině! Svět kolem nás vytváří média a každý z nás tím, co chce vidět. Pokud si uděláte monitoring medií na „Ústí“, tak skutečně zjistíte, že převládají negativní, kriminální a tragické zprávy. Negativní emoce prodává.

Nejprve exkurz do minulosti. Ústí nad Labem se nachází na soutoku řek Labe a Bíliny. První písemné zmínky v latině o něm jsou v zápisech pražských Benediktýnů z roku 1368. Osada na dnešním území města byla zřejmě daleko starší.

Město zaznamenalo obrovský růst a rozkvět během průmyslové revoluce zejména od druhé poloviny 19. století. Středověké hradby, které město svíraly, byly zbořeny ve čtyřicátých letech 19 století. Zbyly nám po nich názvy ulic – Velká a Malá hradební. Impulsů přišlo hned několik.

Jedním z nich byl bezesporu rozmach lodní dopravy na Labi a lodní stavitelství, které udělalo z Ústí jedno z největších překladišť v Evropě a to již na přelomu 19 a 20 století. Dalším pozitivním milníkem bylo dostavění železnice Drážďany – Podmokly (dnes součást Děčína) – Praha.

 

Poloha města Ústí na Labi, které se stalo dostupným od roku 1851 i po železnici byla impulsem pro lokaci nových továren, pivovaru a filiálek bank. Mezi nejvýznamnější patřily Schichtovy závody (legendární Mýdlo s jelenem) na Střekově, který byl v té době ještě samostatný. Roku 1856 byl založen Rakouský spolek pro chemickou a metalurgickou výrobu – dnešní Spolchemie.

V tu dobu vznikal chemický závod ještě za městem. Na přelomu 19. a 20. století hrálo prim cukrovarnictví, ale přibývaly i textilky, elektrotechnický průmysl zejména v dnešních Předlicích, dále sklárna a Mareschova továrna na Trpaslíky. Pivovar v Krásném Březně a další chemický závod v Neštěmicích, továrna na sodu (dnešní TONASO).

Ústí nadále rostlo a prosperovalo po založení samostatného československého státu roku 1918 a to až do druhé světové války. Poválečný vývoj znamenal odsun původního německého obyvatelstva, které převažovalo a dosídlení území Čechy z vnitrozemí. Řada továren byla znárodněna na základě Benešových dekretů a zbytek v roce 1948 po komunistickém převratu.

Období 41 let „budování socialismu“ přeskočíme s tím, že dominoval chemický průmysl, těžba uhlí v okolí a výstavba paneláků, kde například sídliště Severní Terasa je dosud architektonicky ceněným dílem. I já mám s tímto obdobím spojené své dětství v socialismu, v sirném smogu, ale i s přírodou v okolí a Střížovickým vrchem. Severní Čechy byly ekonomickou tepnou Československa.

Toto období za sebou zanechalo jizvy v krajině i lidských srdcích a demografické struktuře.
Po sametové revoluci se region částečně restrukturalizoval. Skončila těžba uhlí v blízkém okolí zejména u Chabařovic. Skončila tlaková plynárna Úžín. Přechod na tržní hospodářství z éry centrálního plánování „nepřežila“ celá řada firem. Vzniklo mnoho tak zvaných brown fields a vybydlených proluk a s tím se nám všem nabízí nikoliv obrovská zátěž, ale i obrovský potenciál pro nový růst.

autoři (Jan Hrouda, Vladimír Hůda, Majka Hůdová)

Tak jako před sto lety má Ústí obrovskou šanci na nový restart. Labe sice již není tou „tepnou“ kde proudí krev města – zboží a lidé, ale může se stát zónou klidu, rekreace a zázemí pro obyvatele. Další rekreační zóna může vzniknout v bývalém lomu Milada. Blížíme se k novému zlomu! Ústí má díky dálnici D8 napojení jak na Prahu, tak zejména na německé Sasko. Dříve významné nodální centrum Praha může mít konkurenci v bližší Pirně či Drážďanech. Tato bude posíleno ještě více v okamžiku, kdy bude vybudována rychlodráha. O té se dočtete zde na našem portálu.

Pokud jste dočetli až sem, tak zřejmě začínáte tušit, oč tu běží. Hrajeme o to, zda se stane Ústí budoucím významným centrem Ústecko – Chomutovské aglomerace. Má k tomu stejně jako před sto lety vynikající podmínky. Město Ústí nad Labem má Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně, jejíž fakulty nabývají na významu a těší se zájmu studentů. Univerzita se stává významným hráčem v regionu.
Univerzita, Ústecký kraj a Hospodářská komora založili Inovační Centrum Ústeckého kraje (ICUK), které by mělo podporovat spolupráci, vědu, výzkum a inovace.

Město Ústí nad Labem nabízí obrovské plochy k podnikání v původních dnes již zaniklých průmyslových objektech a areálech. Je na odvážném investorovi, zda půjde cestou zpřístupnění průmyslových objektů veřejnosti, tedy cestou, jako šla Ostrava. Z nevýhody a „zátěže“ udělala Ostrava atrakci celého Moravskoslezského kraje s přesahem mimo.

Nabízí se i jiný typ výroby, zázemí pro kulturu či bydlení. Možností je plno.

Máte plány? Napište nám.

Portál ENERGIE ÚSTÍ  nemá ambici nahradit Strategické rozvojové plány a územní plán. Ústí nabízí pro budoucí investory obrovský potenciál. Je třeba změnit přístup. Neřešit parciální osobní či politické zájmy. Je třeba zaměřit se na celek. Navázat spolupráci na krajské a lokální úrovni. Spolupracovat s vládou ČR a významnými institucemi v regionu.

Dnes nejsou již problém peníze. Problém je nedostatek spolupráce, energie a invence. Někdy možná i odvahy přemýšlet s přesahem čtyř let – tedy volebního období.
Abychom si ústeckou budoucnost nemalovali pouze růžovými barvami, tak to samozřejmě má i svá rizika. Patří mezi ně odliv „mozků“ z Ústí nad Labem.

Ti nejtalentovanější hledají uplatnění jinde a zatím neobjevili potenciál regionu kousek od hranic s Německem, který má vybudovanou dopravní infrastrukturu. O tom se může třeba Českým Budějovicím pouze zdát…

Dalším rizikem je demografický vývoj, kdy statistiky ze sčítání obyvatel naznačují, že obyvatel Ústí nad Labem ubývá a ubývat bude. Mění se sociální skladba obyvatelstva. Je důvod k panice?

Dle našeho názoru není. To, že se část úspěšných a často vzdělaných lidí odstěhovala do suburbánního zázemí města neznamená nic. Počet obyvatel okolních obcí Tisá, Libouchec, Velké Březno, Velké Chvojno či Chuděrov roste. Počet obyvatel v centru klesá. Jistá korelace tam je. Netvrdíme, že se jedná o naprostou rovnováhu tzn. že se obě množiny rovnají.

Postupně umírají silné poválečné ročníky a generace mladých je nahrazuje pouze částečně. Počet obyvatel doplňuje migrace za levným bydlením z jiných částí Čech a Moravy a v některých případech i Slovenska.
Ano, čtete mezi řádky správně. Je více bytů, než zájemců o ně. Proto jsou ceny nemovitostí, pozemků, ale i nájmů v Ústí nad Labem a okolí velmi nízké, ba dokonce nejnižší v celé ČR! Nabídka výrazně převyšuje poptávku. Kde jinde v ČR koupíte za 300 000 Kč byt v panelovém domě 3+1 ihned k nastěhování? Které krajské město prodává pozemky již za 350 Kč za metr? Žádné!

Extrémně nízké ceny pozemků, bytů, domů, průmyslových objektů a nájmů v nich mohou být obrovskou výhodou, ale i rizikem. Žádné krajské město nenabízí do 5 km od centra tolik nemovitostí k prodeji či pronájmu jako Ústí nad Labem. Ale ceny stavebních prací a metariálu jsou obdobné jako jinde. Nadbytek nemovitostí = nízký nájem a tím i pomalá návratnost investice. Kam spěchat. Máme děti. Po staletí se budovalo rodinné jmění s mezigeneračním přesahem.

Kupte domy, opravte je a provozujte a Vaše děti a zase jejich děti z nich budou mít pasivní příjem.
Výhodou je skutečně to, že lze velmi levně nakoupit nemovitosti k podnikání, provozování obchodu či služeb, případně k bydlení či pronájmu.
Nevýhodou nízkých cen nemovitostí, která plyne z jejich nadbytku je to, že nízké ceny přitahují obyvatele  s nízkou paritou kupní síly. Spoluobčany, kteří často nechtějí pracovat spíše než že nemohou pracovat. Již nyní se řada průmyslových podniků aktivně zabývá nedostatkem pracovních sil v regionu, kde je nezaměstnanost dvojnásobně vyšší než jinde (8,5%). To může být brzdou budoucího rozvoje.

Je to možná právě proto, že má Ústí negativní nálepku, která není v mnoha ohledech opodstatněná. Točíme se v kruhu! I proto vznikl portál ENERGIE ÚSTÍ, aby propagoval region a pomohl k jeho prosperitě. Ústí není i díky své dlouhodobé rozhádanosti schopno pracovat na společném marketingu místa a vyzdvihnout zejména pozitivní stránky.

Přitom:

• Ústí nad Labem nabízí pestrou škálu kultury, pasivního či aktivního sportovního vyžití.
• Město má hned dvě divadla s vlastním souborem.
• Ve městě je nejvyšší soutěž ve volejbalu, basketbalu, florbalu a druhá nejvyšší soutěž ve fotbalu a hokeji.
• Město má nově zrekonstruované a hojně navštěvované Muzeum a ZOO.
• Město Ústí nad Labem patří dle leteckých snímků k nejzelenějším městům v rámci celé ČR – ano, často to není zeleň kultivovaná, ale divoká.

Nějakých 15 km od Ústí nad Labem je Lyžařské středisko Zadní Telnice, které nabízí terén pro sjezdaře a běžecké tratě zase nabízí pro změnu nedaleký Adolfov a případně Tisá, která se v létě stává rájem horolezců. Které devadesáti tisícové město má takový potenciál na dosah ruky? Nebo přímo v zázemí města? Překrásnou přírodu, koupání, lyžování, zázemí pro cyklisty?

Univerzitní město Ústí nad Labem, které má unikátní geografickou polohu a je dobře dopravně napojené může být velmi atraktivním místem pro podnikání a pro život.

Můžete dále pokračovat v detailu na těchto stránkách:

Dějiny Ústí nad Labem
Ústí a WIKIPEDIA
Architektura v Ústí nad Labem
Videoseriál Mizející Ústí
Seznam Brown Fieldů Czech Invest
Cenová mapa nemovitostí
Inovační centrum Ústeckého kraje

FOTOGALERIE: