Již jsme psali o zvýšení cen tepla od společností Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem a ČEZ Teplárenská pro rok 2019 ZDE.
Bude hůř! Ekologické limity a náklady na modernizaci v teplárenství se promítají do koncových cen pro zákazníky a nadále porostou i v dalších letech!
Máte ve fondu oprav v SVJ dostatek prostředků na investici do změny vytápění? Pojďte do toho!
Nejvíce se vyplatí decentralizované plynové kotle, kdy je úspora v nákladech pro koncové uživatele kolem 30%.
Nemáte dostatek prostředků? Vyplatí se úvěr stejně jako u zateplení budov. Stále ještě nízké bankovní úroky hravě pokryjí budoucí úspory za energii. Na snížení energetické náročnosti a změnu vytápění lze čerpat i dotace z některých titulů.
Velké kouzlo je v tom, že investiční náklady na změnu vytápění, pokud se nejedná o rodinný dům, nese právní subjekt tzn. Sdružení vlastníků bytových jednotek, nebo jiná právnická osoba, majitel domu atd.. Úspory jdou naopak za koncovými spotřebiteli – uživateli bytů a nájemníky.
Není týden, abychom nedostali dotaz na téma „ odpojení od soustavy zásobování tepelnou energií (SZTE)“. Proto Vám přinášíme tento článek. Odpojení je možné mimo topnou sezónu. Je tedy nejvyšší čas začít řešit formality.
ANO, skutečně je možné odpojit se od soustavy zásobování tepelnou energií (SZTE) a to za dodržení podmínek, dle energetického zákona a to tehdy, pokud je jiná, technicky proveditelná a ekonomicky přijatelnější varianta vytápění. Níže uvedený proces se může stát složitý, ale není. Pokud se tím nechcete zabývat, článek dál ani nečtěte a svěřte se odborníkům. Vydejte se na cestu nezávislosti a úspor cca 30 % ze stávajících nákladů!
Výklad pojmu „odpojení“
Základním předpisem v problematice odpojování je energetický zákon (č. 458/2000 Sb., dále také jen „EZ“), konkrétně § 77 odst. 5 a související ustanovení. Toto ustanovení nepoužívá pojem „odpojení“, avšak slovní spojení „změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění“. Nejedná se o změny vytápění, které se netýkají dálkového vytápění, tedy např. situace, kdy si fyzická osoba namísto kotle na uhlí pořídí kotel plynový apod. I podle judikatury není důležité, o jak velkou změnu se jedná, zda o změnu vytápění v celém odběratelově objektu, nebo jen v jednom jediném bytě. Odpojení od soustavy zásobování tepelnou energií (SZTE) je jednou z možných změn způsobu vytápění. I v případě, že je objekt stále fyzicky připojen na SZTE, ale současně je instalován další zdroj, jedná se o změnu způsobu vytápění.
„Odpojit se“ lze během odstávky topného systému – tzn. mimo topnou sezónu. Neváhejte, je nejvyšší čas jednat, pokud chcete již na podzim 2019 spořit prostředky s novým způsobem vytápění a mít vše pod kontrolou!!
Je nutné absolvovat stavební řízení
Podle ustanovení § 77 odst. 5 Energetického zákona je možné provést změnu způsobu dodávky nebo změnu způsobu vytápění pouze na základě stavebního řízení. Nestačí tedy ani ohlášení ani jiný způsob uvedený ve stavebním zákoně, je nutné mít stavební povolení k tomu, aby bylo možné provést tuto změnu.
Dále ustanovení § 77 odst. 5 stanoví jako podmínku možnosti provedení změny souhlas orgánů ochrany životního prostředí a soulad s územní energetickou koncepcí. Souhlasem orgánů ochrany životního prostředí se konkrétně v praxi myslí vydání závazného stanoviska odboru ochrany ovzduší, které je vydáno jako nezbytný podklad pro stavební řízení. Ovzduší je tou složkou životního prostředí, které se potenciálně změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění vždy dotýká. Plynové kotle o výkonu do 0,3 MW jsou považovány v podstatě za bezemisní.
Orgány ochrany ovzduší v procesu změny vytápění
Orgány ochrany ovzduší mají k vydání závazného stanoviska pro stavební řízení stanovenou působnost rovněž v zákoně o ochraně ovzduší. Jedná se zejména o § 11 odst. 2 tohoto zákona, podle kterého krajský úřad vydává závazné stanovisko k provedení stavby vyjmenovaného stacionárního zdroje (spalovací stacionární zdroj s výkonem více než 0,3 MW) k řízením podle stavebního zákona. Zdroje do 300 kW tedy nepotřebují stanovisko Krajského úřadu. K umístění, provedení a užívání stavby nevyjmenovaného stacionárního zdroje vydává závazné stanovisko pouze obecní úřad obce s rozšířenou působností podle § 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší.
Podle § 16 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší je každý povinen, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. Ovšem tato povinnost platí pouze, pokud energetický posudek neprokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné. Energetický posudek zpracovává energetický specialista podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
Posouzení ekonomické přijatelnosti
Podle § 9a zákona o hospodaření energií má stavebník, společenství vlastníků jednotek, nebo vlastník budovy povinnost zajistit energetický posudek pro posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie při výstavbě nových budov nebo při větší změně dokončené budov, ale pouze se zdrojem energie s instalovaným tepelným výkonem vyšším než 200 kW. Povinné osoby si mohou dobrovolně zajistit energetický posudek i v případě, že se jedná o zdroj energie s nižším instalovaným tepelným výkonem než 200 kW.
Náhrada nákladů na „odpojení“ od SZTE
Podle § 77 odst. 5 energetického zákona veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení změny způsobu dodávky nebo změny způsobu vytápění a rovněž takové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. Tento náklad vstupuje do výpočtu ekonomické návratnosti investice a může být v řádu jednotek, ale i desítek tisíc Kč.
Předávací stanice nebo tepelná přípojka jsou podle energetického zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2016, částí rozvodného tepelného zařízení v případě, že k nim má distributor tepelné energie vlastnické nebo užívací právo, jinak jsou částí odběrného tepelného zařízení (§ 2 odst. 2 písm. c) bod 11 a 8 EZ).
Výše uvedené náklady mimo jiné charakterizoval Rozsudek Nejvyššího soudu 33 Cdo 4273/2013 z 26. března 2014, podle něhož:
Účelem není uhradit veškeré náklady, které vznikly od počátku dodávky tepelné energie až do jejího skončení, nýbrž pouze takové jednorázové náklady, které byly přímo vyvolány změnou nebo odpojením odběratele od RTZ (detail) .
Jsou to zejména náklady:
– pro něž je charakteristická jejich jednorázovost a přímá souvislost se změnou nebo odpojením odběratele od rozvodného tepelného zařízení (výdaje vynaložené na samotné odpojení od zdroje tepla a vyregulování tepelné soustavy po odpojení odběratele),
– které vznikly v okamžiku změny nebo odpojení odběratele, případně v rámci jim předcházející přípravy této změny nebo odpojení. Lze přitom připustit, že by mohlo jít o náklady vzniklé dodatečně, pokud se ovšem projeví jejich přímá souvislost s předcházejícím odpojením nebo změnou.
Na snížení energetických ztrát budov a změnu vytápění je možné využít i některé z dotačních titulů. Kofinancování z dotačních titulů značně zvýší návratnost investice. O tom zase jindy.
Zdroje:
http://www.enviweb.cz/95628
http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/rozvoj-kraje/stavebni-rad/Zmena-zpusobu-vytapeni.pdf
https://www.uur.cz/konzultacni-stredisko/diskuse/?ID=2499&tema=3603
https://www.judikaty.info/cz/vrchni-a-krajske-soudy-cr/zmena-zpusobu-vytapeni
Napište komentář