T
uto otázku si klade i redakce našeho portálu Energie Ústí. Ceny ropy, od kterých se v minulosti odvozovala cena plynu, ale i ostatních energií včetně tepla, jsou na nízké úrovni. Přes to, cena tepla z dálkového centrálního vytápění napříč Českou republikou většinou neklesá.
Nefungují tržní mechanismy? Čím je to způsobeno?
Zatímco cena ropy je na relativně nízké úrovni a stejně tak i cena plynu, kterého je na trhu nadbytek, tak cena tepla převážně vyráběného v teplárnách z uhlí zůstala na úrovni jako před pěti lety a spíše mírně roste či stagnuje.
Každý středoškolák ví, jak fungují tržní mechanismy. Ale lze vůbec hovořit u vytápění o konkurenci a tržních mechanismech?
Pro náš modelový příklad jsme si vybrali naše oblíbené město Ústí nad Labem
- Přes to, že není liberalizovaný trh s teplem, tak dle našeho názoru lze o volném trhu hovořit, za předpokladu, že existují substituty – náhrady, tzn. že je technicky možné přejít z dálkového centrálního vytápění na jiný zdroj. Jako nejvhodnější náhradou se může jevit právě v Ústí nad Labem vytápění z lokální plynové kotelny pro každý dům, či vchod, více vchodů, či dokonce bloků. To záleží na technickém posouzení.
- Relevantní úvaha může být i o kombinaci tepelných čerpadel a předehřevu či jiných technologiích zvláště tehdy, lze-li čerpat na pořízení dotaci. Ale žádná technologie není v posledních letech tak levná na pořízení a provoz jako kotelna plynová.
- V Ústí nad Labem je výrobcem dálkově dodávaného tepla především ČEZ (teplárna Trmice) a dále ENERGY Ústí nad Labem, a.s. (teplárna na Střekově). Distributorem je zejména společnost Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem s.r.o. a ČEZ Teplárenská.
- Společnost Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem, která zejména dodává a prodává teplo koncovým zákazníkům je z menší části vlastněná městem a z větší části společností ČEZ Teplárenská a.s.
- Přes to, že se politici stále zaštiťují sociálním rozměrem ceny tepla a únosností pro sociálně slabé a seniory v reálu dělají pro pokles ceny pramálo. Řekněme si to na rovinu, je to především business jako každý jiný. Společnost tepelné hospodářství disponuje dle údajů z obchodního rejstříku nerozděleným ziskem přes 200 000 000 Kč a každý rok hospodaří se ziskem po zdanění mezi 18-30 mil. Kč.
Prostor pro pokles ceny, úsporu a efektivitu v každém článku řetězce zde jistě je. Ale proč by to THMÚ a potažmo ČEZ Teplárenská a další dělaly, když zákazníci platí a masivně nehledají jiné levnější zdroje tepla?
Dálkové vytápění má jistě řadu výhod
- relativní stabilitu
- kompletní dodávku bez nutnosti zásadních investic
- minimální starosti pro předsedy SVJ, majitele domů a firem
Dálkové vytápění má i řadu nevýhod
Ty samozřejmě předseda Teplárenského sdružení, bývalý premiér Miroslav Topolánek ve svých mediálních výstupech nezmiňuje.
- Zásadní nevýhodou je dle našeho názoru v posledních letech zejména cena ve srovnání s plynem. Cena je u dálkového vytápění pro koncové spotřebitele minimálně o 30 % vyšší při započítaní obnovy zařízení a absolutně to může být i 45%!
- Další velkou nevýhodou je závislost na dodavateli – nemožnost díky regulaci Energetickým úřadem /ERU/ domluvit individuální cenu pro velké odběratele jako jsou školy, školky, bytová družstva. V Ústí nad Labem jsou zákazníci pravidelně postiženi odstávkami, kdy jsou bez teplé vody. Další velkou nevýhodou je to, že topná sezóna končí a začíná tak, jak určí dodavatel a nikoliv vy sami, dle svých individuálních potřeb.
- Je zde i aspekt ekologický. Spad z teplárny ze spalování uhlí má velký rádius. Trmický zdroj pro Ústí patří spíše k těm „ekologickým“, ale pořád se nedá srovnat s emisemi kotle plynového, který je považován v legislativě v malých výkonech jako „bezemisní“. Dříve, nebo později uhlí dojde, nebo bude jeho spalování nerentabilní. Technologie a princip „teplárenství“ je starý přes sedmdesát let a i Trmická teplárna byla po přestavbě spuštěna již v roce 1974 a parovod do Ústí byl vystavěn dokonce již 1959.
Napište komentář